Tchoř stepní

Druh: Tchoř stepní

Latinský název: Mustela eversmanni

Třída: Savci

Řád: Šelmy

Čeleď: Lasicovití

Rod: Lasice

Velikost: 32 - 56 cm, délka ocasu: 10 - 18 cm

Hmotnost: 0,7 - 2 kg

Výskyt ve světě: Jeho původní domovinou jsou stepi a lesostepi vnitrozemí Eurasie od střední a východní Evropy přes Gruzii a jižní Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tadžikistán a Kirgizstán do Mongolska a Číny. V Evropě se vyskytují dvě hlavní populace oddělené karpatským obloukem. Západní populace zahrnuje Českou republiku, východní Rakousko, jižní Slovensko, Ukrajinu jižně od Karpat, Maďarsko, severní Srbsko a západní Rumunsko. Východní populace obývá severní Bulharsko, jižní Rumunsko, Moldávii, Ukrajinu, jihovýchodní Polsko, jih evropské části Ruska a navazuje na asijské populace.

 

Výskyt v ČR: Nejčastěji je nalézán v Polabí a na jižní Moravě, z dřívější doby je známý z Plzeňska, jižních Čech, Českomoravské vrchoviny, Litovelského Pomoraví i Slezka. V nížinách býval dokonce hojnější než tchoř tmavý, avšak v druhé polovině 20. století začal výrazně ubývat, a teprve v posledním období se objevují signály o jeho opětovném častějším výskytu (zvláště na jižní Moravě).

 

Popis: Velikostí a postavou se podobá tchoři tmavému, má však zcela odlišné zbarvení. Většinu těla kryje světlá srst pískově žluté, žlutohnědé nebo i šedavé barvy, zatímco nohy, hruď a podélný pruh na břiše jsou tmavé až černé. Také ocas je ze dvou posledních třetin černý a naopak při kořeni světlý. Na rozdíl od tchoře tmavého je kresba hlavy málo výrazná. V přírodě se mohou vyskytnout i různě zbarvení přirození kříženci obou druhů tchořů. Starší názvy: tchoř světlý, tchoř plavý.

 

Způsob života: V zásadě se neliší od tchoře tmavého. Jeho pravým životním prostředím je tzv. kulturní step, kterou tvoří pole s remízky, křovinatými mezemi, zarostlými roklemi či opuštěnými lomy. Horským oblastem a souvislým lesům (zvláště jehličnatým) se vyhýbá. Skrývá se nejčastěji v norách syslů, křečků a králíků, jinde ve skalách, v kořenech stromů nebo i v budovách. Vlastní nory si hrabe málo - jsou mělké, krátké a jednoduše stavěné s vchodem o průměru asi 10-12 cm. Zda jsou obývány poznáme podle čerstvých výhrabků zeminy, trusu, zbytků potravy a nepříjemného zápachu. Stejně jako tchoř tmavý loví hlavně za tmy, ale při nedostatku potravy nebo výchově mláďat shání potravu i ve dne. Tvoří ji ze tří čtvrtin polní hlodavci, které pronásleduje na povrchu i v norách (sysly a křečky přepadá i v době zimního spánku), občas loví také ježky, drobné ptactvo, žáby, hmyz, ještěrky a hady. Denní spotřeba asi 150 g potravy představuje 10-15 hrabošů. Doba říje začíná záhy zjara a bývá doprovázena mnoha hlasovými projevy. Ve vrhu bývá obvykle 3-6 (8-10) mláďat, která při porodu váží 6-7 g. Koncem 2. týdne života se jim prořezávají první zuby, prohlédnou asi 30. den života a kojena jsou 1,5 měsíce. Avšak už po 3 týdnech vysávají krev z přineseného úlovku. Na zajištění obživy mláďat a výchově se podílí i samec. Dospívají ve stáří necelých 10 měsíců. Výměna srsti probíhá 2x ročně a kožešina je považována za méně hodnotnou než u tchoře tmavého. Přesné počty úlovků známé nejsou, neboť v mysliveckých statistikách se oba druhy nerozlišují. Zvláště chráněný (ohrožený) druh. Od roku 2002 hájený druh zvěře.